Rudé jako krev, plné tajemství, vášně a magických účinků – takové jsou české granáty, které mezi drahými kameny nemají sobě rovného. Vzácné drahokamy zdobí stříbrné manžetové knoflíčky „Maximus“ s motivem českého lva, které vznikly ve spolupráci České mincovny a společnosti Granát Turnov. Již v pravěkých dobách hledali naši předkové malé červené kamínky, které vyplavila řeka. Lidé tehdy věřili, že jde o zkamenělé kapky krve bohů, a proto jim přisoudili řadu nadpřirozených vlastností. Poutníci je... Celý popis
Koupit za 4 900 Kč- Od nejoblíbenějších
- Od nejlevnějších
- Od nejdražších
Popis
Rudé jako krev, plné tajemství, vášně a magických účinků – takové jsou české granáty, které mezi drahými kameny nemají sobě rovného. Vzácné drahokamy zdobí stříbrné manžetové knoflíčky „Maximus“ s motivem českého lva, které vznikly ve spolupráci České mincovny a společnosti Granát Turnov.
Již v pravěkých dobách hledali naši předkové malé červené kamínky, které vyplavila řeka. Lidé tehdy věřili, že jde o zkamenělé kapky krve bohů, a proto jim přisoudili řadu nadpřirozených vlastností. Poutníci je mívali při sobě jako talisman, který je chránil před zlem a osvětloval jim cestu. Za vlády císaře Karla IV. se granáty dostaly do českých zlatnických dílen. Červený minerál přitom nezářil jenom na špercích. Zbraně posázené granáty byly krásné a zároveň poskytovaly středověkým bojovníkům pocit nesmrtelnosti – rytíři totiž věřili, že drahé kameny jim dodají odvahu a ochrání je před zraněním. Vedle válečníků bez bázně a hany si granáty oblíbily také zamilované duše – vzácný dárek symbolizující čistotu srdce a náklonnost se stal součástí romantických vyznání lásky. Zlatý věk českých granátů nastal v časech Rudolfa II., který je s oblibou přidával do svých sbírek. Byl to právě osobní lékař habsburského císaře, který poprvé použil spojení český granát. Drcený nerost, který oplývá léčivou mocí, obnovuje životní energii, zahání smutek a posiluje touhu, přidával do kapek a mastí. Obliba granátových šperků doma i za hranicemi rostla a přinášela českým zemím nemalé bohatství. Aby ochránila tradici jejich zpracování, císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů. V následujících letech tak mohla nerušeně vznikat výjimečná umělecká díla. V době národního obrození se pak český granát stal symbolem vlastenců a po špercích s rudými kameny toužili čeští šlechtici i měšťané…
Stříbrný klenot, který je ústředním prvkem obou knoflíčků, předkládá vyobrazení tradiční heraldické šelmy – českého lva se Svatováclavskou korunou na hlavě. Autorem reliéfu, který znáte z investičních mincí Český lev, je medailér Asamat Baltaev, DiS. Stříbro je pokoveno rhodiem, které je hypoalergenní a zároveň zabraňuje černání šperku.
Manžetové knoflíčky poslouží jako elegantní módní doplněk, talisman pro štěstí nebo vkusný dárek.
Průměr knoflíčku činí 17 milimetrů. Jeho zadní strana je hladká – nejedná se o minci.
Již v pravěkých dobách hledali naši předkové malé červené kamínky, které vyplavila řeka. Lidé tehdy věřili, že jde o zkamenělé kapky krve bohů, a proto jim přisoudili řadu nadpřirozených vlastností. Poutníci je mívali při sobě jako talisman, který je chránil před zlem a osvětloval jim cestu. Za vlády císaře Karla IV. se granáty dostaly do českých zlatnických dílen. Červený minerál přitom nezářil jenom na špercích. Zbraně posázené granáty byly krásné a zároveň poskytovaly středověkým bojovníkům pocit nesmrtelnosti – rytíři totiž věřili, že drahé kameny jim dodají odvahu a ochrání je před zraněním. Vedle válečníků bez bázně a hany si granáty oblíbily také zamilované duše – vzácný dárek symbolizující čistotu srdce a náklonnost se stal součástí romantických vyznání lásky. Zlatý věk českých granátů nastal v časech Rudolfa II., který je s oblibou přidával do svých sbírek. Byl to právě osobní lékař habsburského císaře, který poprvé použil spojení český granát. Drcený nerost, který oplývá léčivou mocí, obnovuje životní energii, zahání smutek a posiluje touhu, přidával do kapek a mastí. Obliba granátových šperků doma i za hranicemi rostla a přinášela českým zemím nemalé bohatství. Aby ochránila tradici jejich zpracování, císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových granátů. V následujících letech tak mohla nerušeně vznikat výjimečná umělecká díla. V době národního obrození se pak český granát stal symbolem vlastenců a po špercích s rudými kameny toužili čeští šlechtici i měšťané…
Stříbrný klenot, který je ústředním prvkem obou knoflíčků, předkládá vyobrazení tradiční heraldické šelmy – českého lva se Svatováclavskou korunou na hlavě. Autorem reliéfu, který znáte z investičních mincí Český lev, je medailér Asamat Baltaev, DiS. Stříbro je pokoveno rhodiem, které je hypoalergenní a zároveň zabraňuje černání šperku.
Manžetové knoflíčky poslouží jako elegantní módní doplněk, talisman pro štěstí nebo vkusný dárek.
Průměr knoflíčku činí 17 milimetrů. Jeho zadní strana je hladká – nejedná se o minci.
Parametry
| Výrobce | Česká mincovna |
| Hmotnost | 9 g |
| Balení | papírová etue |
| Provedení | standard |
