Hovory k sobě

Marcus Aurelius žil v druhém století našeho letopočtu a jako římský čísař vládl říši v letech 161 - 180. Byl to mimojiné muž velice vzdělaný a filozoficky založený, přikláněl se k učení filozofa Epiktéta. Během jeho vlády skončila dlouhotrvající léta míru a prosperity a on musel čelit nepřátelům, kteří se shromažďovali u hranic jeho říše. Kromě jiných problémů řešil i letité boje proti Germánům, jež se dnes označují jako "markomanské války". Císař se tažení osobně účastnil a právě během nich v letech 170 - 180 vzniklo toto jedinčné dílo antického písemnictví. V textech se Aurelius zabývá lidským údělem, smyslem existence, pomíjivostí lidského bytí, rovností všech živých bytostí či předurčeností. Maximální důraz vždy klade na etiku. Třetí vydání v klasickém překladu Rudolfa Kuthana.