Královské věnné město se kromě cenného historického centra (městská památková rezervace) může pochlubit i zajímavou moderní architekturou první poloviny 20. století. Právě z této doby pochází hrdý přívlastek města - Salon republiky. Hradec se nejen zásluhou tehdejšího starosty JUDr. Františka Ulricha definitivně zbavil hradeb vojenské pevnosti. Díky významným architektům, především Janu Kotěrovi a Josefu Gočárovi, byla vytvořena promyšlená urbanistická koncepce dynamicky rozvíjejícího se města,... Celý popis
Koupit za 15 Kč- Od nejoblíbenějších
- Od nejlevnějších
- Od nejdražších
Popis
Královské věnné město se kromě cenného historického centra (městská památková rezervace) může pochlubit i zajímavou moderní architekturou první poloviny 20. století. Právě z této doby pochází hrdý přívlastek města - Salon republiky. Hradec se nejen zásluhou tehdejšího starosty JUDr. Františka Ulricha definitivně zbavil hradeb vojenské pevnosti. Díky významným architektům, především Janu Kotěrovi a Josefu Gočárovi, byla vytvořena promyšlená urbanistická koncepce dynamicky rozvíjejícího se města, které se na nějakou dobu stalo vzorem pro další města naší republiky.
Na snímcích zleva doprava: Muzeum východních Čech (národní kulturní památka, Jan Kotěra, 1912), Labská vodní elektrárna a jez Hučák (technická památka, František Sander, 1912), Gymnázium J. K. Tyla (Josef Gočár, 1927), Anglobanka (Josef Gočár, 1923), Sbor kněze Ambrože (Josef Gočár, 1928), Hlavní vlakové nádraží (bratři Rejchlové, 1935).
Královské věnné město se kromě cenného historického centra (městská památková rezervace) může pochlubit i zajímavou moderní architekturou první poloviny 20. století. Právě z této doby pochází hrdý přívlastek města - Salon republiky. Hradec se nejen zásluhou tehdejšího starosty JUDr. Františka Ulricha definitivně zbavil hradeb vojenské pevnosti. Díky významným architektům, především Janu Kotěrovi a Josefu Gočárovi, byla vytvořena promyšlená urbanistická koncepce dynamicky rozvíjejícího se města, které se na nějakou dobu stalo vzorem pro další města naší republiky.
Na snímcích zleva doprava: Muzeum východních Čech (národní kulturní památka, Jan Kotěra, 1912), Labská vodní elektrárna a jez Hučák (technická památka, František Sander, 1912), Gymnázium J. K. Tyla (Josef Gočár, 1927), Anglobanka (Josef Gočár, 1923), Sbor kněze Ambrože (Josef Gočár, 1928), Hlavní vlakové nádraží (bratři Rejchlové, 1935).
Na snímcích zleva doprava: Muzeum východních Čech (národní kulturní památka, Jan Kotěra, 1912), Labská vodní elektrárna a jez Hučák (technická památka, František Sander, 1912), Gymnázium J. K. Tyla (Josef Gočár, 1927), Anglobanka (Josef Gočár, 1923), Sbor kněze Ambrože (Josef Gočár, 1928), Hlavní vlakové nádraží (bratři Rejchlové, 1935).
Královské věnné město se kromě cenného historického centra (městská památková rezervace) může pochlubit i zajímavou moderní architekturou první poloviny 20. století. Právě z této doby pochází hrdý přívlastek města - Salon republiky. Hradec se nejen zásluhou tehdejšího starosty JUDr. Františka Ulricha definitivně zbavil hradeb vojenské pevnosti. Díky významným architektům, především Janu Kotěrovi a Josefu Gočárovi, byla vytvořena promyšlená urbanistická koncepce dynamicky rozvíjejícího se města, které se na nějakou dobu stalo vzorem pro další města naší republiky.
Na snímcích zleva doprava: Muzeum východních Čech (národní kulturní památka, Jan Kotěra, 1912), Labská vodní elektrárna a jez Hučák (technická památka, František Sander, 1912), Gymnázium J. K. Tyla (Josef Gočár, 1927), Anglobanka (Josef Gočár, 1923), Sbor kněze Ambrože (Josef Gočár, 1928), Hlavní vlakové nádraží (bratři Rejchlové, 1935).
